Islandské dobrodružství pod stanem

Už nějaký ten čas bojuji s myšlenkou, že jsem tenhle blog ochudila o tak krásnou zemi, jako je Island. A tak jsem se rozhodla, sic pozdě, ale přece, přispět článkem shrnujícím naší červencovou návštěvu této kouzelné země.

útes

Þjóðgarðurinn Snæfellsjökull národní park

Laugavegur

Laugavegur

Když se mě někdo zeptá, kde se mi líbilo v zahraničí nejvíce, co bych doporučila, bez váhání ze sebe chrlím – Jižní Ameriku, asi Ekvádor. Přesto Island nepokulhává ani zas tak daleko, a to tím, že se tady toho dá vidět opravdu dost a za opravdu krátkou chvíli. Celkem jsme tu strávili necelé tři týdny a s půjčeným nejlevnějším autíčkem jsme zvládli objet celý ostrov, včetně severních skoro neosídlených fjordů – kde je to opravdu spíš jen o koukání skrz okýnko auta, než nějakých aktivitách. Všechno stálo za to!

Siglufjörður - fjord na severu ostrova

Siglufjörður – fjord na severu ostrova

Odpočinek po dlouhé jízdě fjordy

Odpočinek po dlouhé jízdě fjordy

ptáčkovi zima nevadí

ptáčkovi zima nevadí

Je to země koníků – kdy každý je jedinečně jiný a krásný a ovcí, které běhají naprosto všude. Ploty tu neexistují. Ovečky potkáte na silnici, na lávových polích, v opravdu strmých kopcích…Je jich tu asi 500 tisíc oproti obyvatelům, kterých je asi jen kolem 300 tisíc. Zajímavé, že? Koně tu narozdíl od ovcí nejsou pro žádný užitek, prostě je jen mají. Dobře se množí a tak proč nemít koně :o) pěkné! Já jsem byla zvířaty tak fascinovaná, že jsem se je snažila chytat, fotit se s nimmi, mazlit, nutila Jakuba, ať zastaví auto uprostřed silnice – před námi stáli nehnutě ovečky a úprkem k nim spěchala. Bohužel nemám ani jednu fotku. Nechápu, asi ze mě neměli takovou radost jako já.

Hveragerði - oblast kolem teplé řeky, i tady byly ovečky..proč nejsou na té force? kam přede mnou zas utekly?

Hveragerði – oblast kolem teplé řeky, i tady byly ovečky..proč nejsou na té force? kam přede mnou zas utekly?

puffin neboli papuchálek, byla jsem unešená :) chci jednoho domů

puffin neboli papuchálek, byla jsem unešená 🙂 chci jednoho domů

ovce se nenechali, tak jsem pronásledovala alespoň husy

ovce se nenechali, tak jsem pronásledovala alespoň husy

Je to země plná vodopádů. Kam se okem podíváš, tam najdeš vodopád. Věřím, že je jich tu tolik, že ani né všechny mají své pojmenování. Nejvíc mě asi fascinoval nejvodnatější vodopád Evropy Detifos. Ta síla padající vody, ten hukot prostě člověku učaruje. Naprosto skvělé byly i jiné, těžko vybírat. Nikde jinde jsem zatím takovou vodní podívanou zatím neviděla. Fotek sem mohu dát opravdu jen pár a to těch nejznámějších vodopádů – jinak by tu nebylo nic než jen vodopád za vodopádem. :o))

Seljalandsfoss - vodopád, který se dá obejít zezadu (samozřejmě, že pak vypadáte tak, jako by jste vodopád opravdu obešli ne-li jím prošli :))

Seljalandsfoss – vodopád, který se dá obejít zezadu (samozřejmě, že pak vypadáte tak, jako by jste vodopád opravdu obešli ne-li jím prošli :))

Skogafoss - tady se dá vylézt až na vrchol vodopádu a dívat se jak voda padá dolů

Skogafoss – tady se dá vylézt až na vrchol vodopádu a dívat se jak voda padá dolů

Detifoss - nejvodnatější vodopád Evropy, to je síla panečku!

Detifoss – nejvodnatější vodopád Evropy, to je síla panečku!

Svartifoss -  nedaleko od Skaftafell v národním parku Vatnajökull. Tady nám fakt dost pršelo

Svartifoss – nedaleko od Skaftafell v národním parku Vatnajökull. Tady nám fakt dost pršelo

Goðafoss - spadá asi z výšky 12m a je přirovnáván k Niagárským vodopádům svým podkovitým vzhledem

Goðafoss – spadá asi z výšky 12m a je přirovnáván k Niagárským vodopádům svým podkovitým vzhledem

Gulfoss - 32m spád, dá se jít opravdu velmi blízko (pláštěnku s sebou :o))

Gulfoss – 32m spád, dá se jít opravdu velmi blízko (pláštěnku s sebou :o))

Zároveň je Island fascinující i tím, jak je to tu drahé. No, pro batůžkáře, je jediná možnost levného ubytování pod stanem v kempu (levnější je to samozřejmě pod stanem na parkovišti – ale tak my jsme si dopřáli luxus toho kempu :D) A i tak v některých oblastech vypláznete za osobu pod stanem v přepočtu cca 500kč, a to je prosím bez sprchy, tam si doplatíte 100kč. Jsou ale i levnější kempy. Jídlo bylo nejlepší řešit nákupem v Bónusu (supermarket) a vařením na svém vařiči. Občas jsme někde našli kartuši, jinak to jistil benzín (máme krásný hybridní vařič :))
Doslova jsme si zamilovali místní jogurt Skyr – který je už dostupný i v ČR. Zajímavou zkušeností byly i nákupy v supermarketu. Tak například chlazené věci nemají v chladících boxech, jak u nás, ale rovnou v chladících místnostech. Nakupování v péřovce bylo tudíž samozřejmostí. Já svojí péřovku miluji (je nová, krásná a hlavně teplá) a tak jsem se jí často nevzdávala ani na spaní. Pokud člověk nespal poblíž nějakého ledovce, dalo se to i bez ní.

Jökulsárlón - ledovcové jezero na jihu Islandu

Jökulsárlón – ledovcové jezero na jihu Islandu

Tady donedávna ještě bydlela rodinka, my už tam nikoho nenašli

Tady donedávna ještě bydlela rodinka, my už tam nikoho nenašli

naše zapůjčené auto s vyhřívanýma sedačkama, které jsme často využívaly i na sušení mokrého oblečení

naše zapůjčené auto s vyhřívanýma sedačkama, které jsme často využívaly i na sušení mokrého oblečení

Co mě nepřestalo za celý pobyt bavit, byli islandské lázně nebo jak to nazvat. Bazény s vířivkama naplněnýma geotermálními prameny. Často byla součástí areálu i sauna a tobogány – pro děti a Mary 🙂 Ostudu jsem dělala jen malou na to, jakou jsem z těch skluzavek měla radost! Ovšem i vířivky byly nepopsatelné blaho, pro tělo vymrzlé z toho islandského léta.

Nejvíc fascinující pro mě ovšem byla asi krajina s lávovými poli, která je stále geologicky aktivní. Je to tak těžko popsatelný pocit, když člověk vidí různě starou, zaschlou černou lávu, mladší hnědou lávu, zničující, zdrcující, pekelný a vedle toho bublající bahno, vyvěrající vařící se vodu, opodál zas stoupající páru s milimetrové skulinky, a dál kopce pokryté sněhem a pod nimi nížiny se zelenající se trávou. Takových kontrastů, tak strašně nevyzpytatelná krajina co bere dech.
Jakuba ohromila zas lávová jeskyně, kde jsme zažili naprostou letní tmu.

Leirhnjúkur a okolí Krafly

Leirhnjúkur
a okolí Krafly

bublající bahýnko - měla jsem chuť v něm něco zkusit uvařit :)

bublající bahýnko – měla jsem chuť v něm něco zkusit uvařit 🙂

Strokkur - takhle vystříkne zhruba každých 15 minut

Strokkur – takhle vystříkne zhruba každých 15 minut

oblast Geysir

oblast Geysir

Všude kam se podíváš je jen láva..

Všude kam se podíváš je jen láva..

okolí Krafly - tady už něco roste

okolí Krafly – tady už něco roste

oblast geotermálně aktivní, sem ruku nedávat, pozor :o)

oblast geotermálně aktivní, sem ruku nedávat, pozor :o)

připraveni do lávové jeskyně

připraveni do lávové jeskyně

nějaký naprosto jedinečný druh krápníku v lávové jeskyni - nerozumím tomu, zeptejte se manžela :)

nějaký naprosto jedinečný druh krápníku v lávové jeskyni – nerozumím tomu, zeptejte se manžela 🙂

Udělali jsme i několik jednodenních treků, jeden dvoudenní – z Detifoss do Ásbyrgi, který jsme smrskli do jednodenního (asi 35km) a jeden čtyřdenní – Laugavegur, přes duhové hory.
Viděli ledovce, ledovcová jezera, vymytou krajinu ničeho – sandur, sopky, kopce, jezera a puffiny – ty strašně legrační ptáky, na které jezdí fotografové z celého světa, aby je zachytili fotoděly s objektivem delším než jsem já dlouhá.

Laugavegur trek a jeho největší aktrakce - duhové hory

Laugavegur trek a jeho největší aktrakce – duhové hory

duhové hory a já s plnou polní

duhové hory a já s plnou polní

trek z Detifoss do Asbyrgi

trek z Detifoss do Asbyrgi

z Detifoss do  Asbyrgi - Jakub toho táhned jako vždy víc

z Detifoss do Asbyrgi – Jakub toho táhned jako vždy víc

testuju mech kousek od zálivu borgarfjördur

testuju mech kousek od zálivu borgarfjördur

Bylo to pěkné a za mě Island ano, doporučuji a klidně bych se vrátila a shlédla ty místa, která jsme nestihli.

Posted in Island, Outdoor.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *